Jednu z perel současného potápění v Karibiku jsme navštívili již podruhé. Skanzen socializmu na západní polokouli  nám starším vrací vzpomínky na totalitní režim. Můžete zde kroutit hlavou nad všudypřítomnou propagandou jedné z posledních bašt socialismu na světe a přitom vychutnávat tento zelený ostrov....i slavnou Havanu plnou dýmu z legendárních doutníků,  vznášející se v prostorách starých koloniálních čtvrtích, pach výfukových plynů z aut bez katalyzátorů - staré „ameriky“ vás vrátí do padesátých let, kdy byla architektonickou chloubou převážně španělského slohu, obývána americkými zbohatlíky, ale též umělci té doby. Okusíte zde kouzlo nočního života s množstvím barů a diskoték i pouličních muzikantů a tanečníků. Celá Kuba je prostoupena zvuky samby. Jste-li skutečnými milovníky hudby, najděte si některý z nočních klubů, kde hrají „sonu“, milostný dialog mezi africkým bubnem a španělskou kytarou. Na shlédnutí největších zajímavostí Havany, jako například Capitolu, manufaktury doutníků Partagas, baru Floridita, kde Hemingway často popíjel své oblíbené daiqury, vám bude stačit jeden den, třeba hned ten po příletu. Doporučuji projížďku kočárem za 20 cuc, kdy bez námahy vyfotíte místní ulice se slavnými autobusy - traky, náměstí se starou architekturou a jste-li precizní, tak na požádání vám vozka zastaví u jakékoli památky.
      Po dvou dnech strávených v Havaně se přesouváme do hotelu, asi 150 km jihovýchodně, do Zátoky Sviní, ale ještě předtím, si uděláme zastávku na krokodýli farmě La Boca. Hotelový komplex v městečku Playa Giron se skládá z několika malých barů, jídelny a uprostřed stojícího bazénu s pódiem pro večerní vystoupení. Ubytováni jsme byli v klimatizovaných bungalovech  kolem pláže. V této oblasti s místními tektonickými puklinami -Casimbami - máme tři potápěcí  dny.
        Seznamovacím ponorem je pro nás jeskyně Ilona, jež za svůj název vděčí českým speologům, kteří zde v 80.letech objevovali a mapovali jeskyně. Vstupní jezírko je od hlavní cesty vzdálené asi 200 metrů. Je poblíž divecentra, kde jsme si nechávali po ponorech vybavení.  Po kontrole světel, rozdělení se do třech skupin a vyvážení, jsme s místními průvodci absolvovali 30 minutový ponor v hloubce okolo 25 metrů. Teplota vody je od 24 do 27 stupňů. Zajímavostí pro mnohé z nás byl přechod mezi sladkou a slanou vodou, asi v 6 metrech, kdy pozorujete tak zvanou Heloklines – brakickou vodu. Dvě různé vody, lišící se hustotou a teplotou, se při promíchání stanou téměř neprůhledné a připomínají  řídký rosol.  Maximální hloubka v jeskyni je asi 50 metrů a byla, pokud jde o viditelnost, nejhorší ze všech zde navštívených. Zpestřením pro nás během ponoru bylo setkaní s množstvím mořských živočichů, včetně ježdíka, což napovídalo o přímém spojení jeskyně s nedalekým mořem.
     Nejvíc na nás zapůsobila jeskyně casimba El Bránci,  a to především nejlepší viditelností a fascinujícím slunečním světlem při návratu do vstupního jezírka.
      Z dalších casimb jsme se potápěli v casimba 35 aniversario, s krkolomným vstupem do vody a maximální hloubkou až 70 metrů a se spoustou krevetek.           
      Posledním jeskynním ponorem pak byla fenomenální casimba Susana (Zuzana), ukrytá asi 200 metrů v džungli. Její vstupní jezírko je na povrchu velmi studené a se špatnou viditelností. Jakmile se potopíte do 2 metrů, teplota stoupne až o 8 stupňů. Rozdílná teplota je způsobena přítokem teplé vody z moře a vyvěrající sladkou spodní vodou. Jakmile klesnete do 10 metrů, rozprostře se kolem vás krásná puklina, připomínající propast. Tento ponor připomíná jeskynní potápěni v Mexiku, kde kopírujete vyvázané lanko dovnitř a při návratu si opět vychutnáváte světlo přicházející z hladiny. Všechny ponory jsou velmi jednoduché s krásnou viditelností do maximální hloubky 30 metrů. Ani začátečník z kvalifikací AOWD se nemusí bát úzkých prostor, naprosté tmy nebo dezorientace. Můžete zde kromě zmíněné fauny a hry světel, spatřit také stalaktity, zkamenělé mušle nebo korály.
     Ti, kteří se nechtějí potápět jen v jeskynních si mohou udělat ponor v moři, např. na pěkném místě s názvem Punta Paradise. Lokalita je přístupná z pevniny, kdy proplouváte mezi korálovými  bloky s tunely, bohatě porostlými měkkými korály a houbami. Na všechny ponory se jezdí kouzelným, dnes již vyřazeným, školním autobusem. Doporučuji navštívit restauraci přímo u dive centra, kde podávají vynikajícího krokodýla a žízeň po ponoru zahnat  např. pivem Bocanyr.        
     Po několika dnech se přesouváme do historického města Trinidad, které bylo zařazeno na seznam památek UNESCO. Toto bývalé koloniální městečko má skutečně co nabídnout. Můžete se pokochat  - oproti se rozpadajícímu se hlavnímu městu Havaně  - nádherně opravenými domy s barevnými kachličkami,  můžete nakouknout místním obyvatelům do jejich příbytků nebo v soukromí ochutnat některou z místních specialit. Opravené náměstí s kostely, staré fontány  a všude přítomná dlažba z let dávno minulých, vás opravdu okouzlí. K večernímu posezení si můžete vybrat jeden z několika barů s živou hudbou. Město vděčí za svůj rozvoj chovu dobytka, pěstování tabáku a cukrové třtiny na zdejších pláních. Večer trávíme v hotelu Acón, kde si dopřáváme servisu all inclusive s ochutnávkou místních drinků  míchaných převážně z rumu, samozřejmě toho kubánského J.
     Ráno přejíždíme do přístavu Hucaro, kde nasedáme na lodě, které nás během několika hodin přepraví na naše safari lodě v přírodní rezervaci Jardines de la Reina, v překladu Královniny zahrady. Toto místo je dnes regulované jak z pohledu komerčního rybolovu,  ale také počtem potápěčů. Statistiky hovoří  asi o max 500 lidech, kteří se zde mohou během roku potopit.
     Lodě jsou zde maximálně pro 8 osob ve dvoulůžkových kajutách s klimatizací a příslušenstvím. O potápěče se zde stará 3 členná posádka a dva průvodci pod vodou. Všichni hovoří obstojně anglicky. Na lodi se podává třikrát denně jídlo, předvečerní pizza a obligátní zákusky. Strava je zde pestrá, převládají ryby a vynikající langusty, které jsou na jídelníčku téměř každý den. Zdejší mělké mangrovníkové vody  jsou totiž pro langusty jako stvořené. Lokality jsou vzdálené maximálně do 30 minut! Už jen cesta k lokalitě mezi desítkami ostrůvků s mangrovníkovou vegetací je úžasný zážitek. Při projíždění lagun, v niž můžete spatřit rejnoky nebo žraloky-chůvy, si užíváte zatáček mezi místy hustým mangrovníkovým porostem. Uvidíte zde volavky, kormorány, kachny, ale třeba i vzácného orla mořského. Pokud se po dopoledních ponorech nechcete vrátit na safari loď, můžete zůstat na romantických plážích, plných velkých mušlí. Personál se stará i o přestrojení potápěčských lahví. Po obědě a odpolední siestě, se vyjíždí na třetí denní ponor. Je možné jej v případě zájmu, zaměnit za ponor noční. Zdejší příznivé klima a ostrůvky chráněné proti větru jsou ideálním místem pro ty, kteří trpí mořskou nemocí a nemají rádi vlny. K největším atrakcím zde rozhodně patří potápění s žraloky perézovými (karibskými-černolemými) a žraloky hedvábnými. Tyto dva druhy žraloků nikdy neuvidíte pohromadě. Oba totiž mají své vyhraněné území. Pokud se s nimi rozhodnete potápět, potkáte jich na ponoru něco mezi 5 až 25 kusy. Místní průvodci naučily tyto žraloky nebát se potápěčů. Asi před 10 lety  se s těmito nádhernými tvory začali postupně, a to prostředníctvím krmení "sbližovat".. Prvotní strach a respekt z těchto obávaných predátorů po několika ponorech vystřídá nádherný zažitek, kterým bezpochyby ponor se žraloky je. Cítíte respekt ale i energii, která z těchto zvířat vychází. Pokud dodržujete pravidla, jako je nemáchat divoce rukama, mít ruce u těla,  používat rukavice a přístrojové ploutve s botičkami nebo ponožkami a nedávat ruce nebo nohy bez ochrany z lodi do vody (žralok by si je mohl splést s rybou), nemusíte mít strach z napadení či kousnutí.  Charakteristickým rysem žraloků perézových je jeho zavalité tělo a zbarvení kůže. Jsou fyzicky silnější a obratnější než hedvábní. Potkáte je většinou u dna, kde slídí po chutné návnadě, kterou tam schoval jeden z průvodců. To je ten nejlepší okamžik pro fotografy a filmaře. Máte je na minimální vzdálenost od objektivu. Žraloci se ladně a celkem pomalu pohybující a dokáží v blesku zrychlí, když některý z nich objeví rybu ukrytou pod převisem nebo v jeskyňce. Často jste svědkem situace, kdy se jeden žralok ožene po druhém. Pokud je ryba sežrána, žraloci se vzdálí či úplně zmizí z dohledu. Někdy jsou na ponorech žraloci doprovázeni malými karnasy, kteří čistí o drsnou žraločí kůži. Často vidíte i hejna tarponů. Žraloci hedvábní jsou štíhlejší, s protáhlou hlavou a většinou se pohybují u hladiny v blízkosti lodi. Jsou naučeni na krmení z hladiny, což je z pohledu pod vodou i nad vodou úžasným zážitkem. Jejich rychlost, ladnost pohybu a agresivita při krmení jsou až omračující. Místní průvodci dokáží tento typ žraloka chytnou za konec vrchní části ocasu a po silném ohnutí jej dovedou do transu. V tu chvíli se žralok stává  až nedůstojnou hračkou na focení. K dalším obyvatelům útesu patří majestátný kanic. Je asi 100 kilogramů těžký a je to velký drzoun. Je zvyklý na blesky fotografů. Po celý ponor přeplouvá od jednoho potápěče k druhému a žadoní o nějakou dobrotu. Na ponorech, kde se cíleně nejede za žraloky, takzv. agro ponory, potkáte velké rejnoky, kanice, langusty, ostence, pomce, občas ježíka, želvu a ostatní běžné druhy ryb.  Pokud se nechcete jen celé dny potápět, můžete si zamluvit rybaření s prutem nebo jet na lovení langust, či jen pozorovat lovení ryb na nádech s harpunou. Dalším silným zážitkem je pozorovat v noci z malé lodi mořské krokodýly. V těsné blízkosti kotvících lodí mezi mangrovníky žije dokonce jeden aligátor jménem Franco, který je pečlivě hýčkán pravidelným podáváním kuřat. Na lodi jsou k zakoupení nealko i  alkoholické nápoje. Po celou dobu plavby si dokonale odpočinete od svých mobilních telefonů, jelikož zde není žádná dostupná síť.
     Zpáteční cesta do Havany k přenocování je sice poměrně únavná, ale večer si můžete po předem domluvené rezervaci vyrazit do kabaretu Tropicana. Strhující dvou hodinová show plná zpěvu, tance, akrobacie a velkolepých kostýmů na polonahých krasavicích je vydatně „zalévána“ kubánským rumem. Většinou se po takovémto úvodu večera odcházíme bavit do místních klubů a diskoték, kde dávno z Kubánců s nocí vyprchla jejich denní lenivý pracovní rytmus..... Erotický náboje je všudypřítomný a svůj temperament můžete prokázat třeba na tanečním parketě. Pokud vám to vaše hlava ráno dovolí,  můžete vyrazit na prohlídku pevnosti, která dříve sloužila jako ochrana proti napadení přístavu. Mezi skvosty patří také Plaza Vieja nebo plaza de la Catedral. Při loučení se s Kubou a jejím podmanivým rytmem a usměvavými lidmi snad každý přemýšlí o tom, jak dlouho si ještě tato země zachová svou nynější tvář.